Snová

Mezi světy prolínajícími

Spěcháme v ústrety oblakům líným

a tmavé hvězdné noci

co tápe bez pomoci

když měsíc spí...

A hledáme svoje obrysy

abychom znovu mohli pevně držet hrany

opřít se o všechny čtyři strany

nikdy se v nekonečnu neztratit

...bez záchrany...

Proplouvat mlhovinou

tam kde se bojí doletět i ptáci

kde sídlí andělé a kde duše se rády vrací

kde brána střeží stezku přímou

co na obzoru se pak ztrácí

Kde není moře lidských slz

bolesti a krve z hříchů světa

v němž hloupost dennodenně vzkvétá

kde není beznaděje a vše, co je pevné,

se i přesto občas chvěje... 

6. 6. 2021

Autor: Taťána Kročková

Foto: Pixabay